Koncepce rozvoje městských služeb města Ústí nad Labem

Současná situace města však ukazuje, že privatizace původní struktury nebyla v některých oblastech optimálním řešením a je nutné je řešit. V současné době není v Ústí nad Labem jiná organizace města, která by mohla tuto situaci zlepšit, než Městské služby. Z tohoto důvodu je tato organizace pro město velmi důležitá a její význam by měl dále narůstat.

Jak ukázal nedávný průzkum společnosti KPMG, služby související s Městskými službami jsou často vnímané obyvateli jako nedostatečné. Respondenti uváděli své podněty pro další rozvoj města Ústí nad Labem. Mezi nejčastější podněty patřily:

• zaměřit se na pořádek a čistotu ve městě (lidé velmi často a ostře kritizovali nedostatečný úklid města),

• úprava a renovace veřejných prostranství (přidání zeleně v centru města, rekonstrukce)

• zvýšení nabídky volnočasových aktivit, a to především pro rodiny s dětmi

Je tak potřeba se zaměřit na tyto podněty a řešit je. Stejně tak dopadlo šetření v oblasti občanské vybavenosti, která je z velké části v kompetencích Městských služeb.

Řízení příspěvkové organizace

Strategie řízení společnosti počítá s tím, že se Městské služby transformují na komerční právní formu. Preferovaná forma je akciová společnost, kde jediným akcionářem bude Statutární město Ústí nad Labem. Změnou právní formy získá společnost výhodu tržní společnosti, která dokáže pružněji reagovat na situaci na trhu a bude mít větší tlak na ziskovost společnosti, čímž je možné ušetřit prostředky z rozpočtu města. Společnost by se tak stala samostatnou účetní jednotkou nepřímo navázanou na rozpočet města.

Vedení společnosti

Zásadní změnou ve struktuře, kterou by Městské služby měly projít, je rozšíření významu a rozsahu služeb a tím i rozšíření celé struktury společnosti. V následujícím schématu je navržena rozšířená struktura společnosti. Změny v jednotlivých střediscích jsou popsány v samostatných kapitolách.

Nejsou uvedeny střediska „BAZÉNY A KOUPALIŠTĚ“ a „HŘBITOVY A POHŘEBNÍ SLUŽBA“, jelikož v těchto oblastech se předpokládá pokračovat v nastartovaných změnách a rozvoji, který byl v uplynulých letech v těchto oblastech velmi dobrý. Stejně tak je vhodné zachovat strategii, která byla zvolena pro dynamicky se rozvíjející cyklocentrum města.

Dopravní obsluha (parkování)

V oblasti parkování by měl být zásadní změnou systém hospodaření. Městské parkování by mělo přejít na fondové hospodaření pomocí analytického účtu. Tento systém by měl zajistit, že finance získané z parkování půjdou do dalšího rozvoje parkování ve městě, které má značné rezervy. Tím by měly vzniknout například nové parkovací možnosti. Jednou z nich je rekonstrukce a rozšíření parkovacího domu Hraničář (pod býv. hotelem Vladimír). Dále by se parkování mělo rozšířit u záchytných parkovišť a na sídlištích a jiných hustě obydlených oblastech.

Městské služby by měly být hlavním hybatelem a předkladatelem cílů v oblasti městského parkování stanovených ve Strategii rozvoje města 2021-2030. Cílem by mělo být řešení z oblasti SMART CITY, které nabízí mnoho možností pro optimalizaci parkování ve městě. Stejně tak by mě být integrován systém parkování a MHD. Příkladem je využití parkovacího lístku jako jízdenky MHD pro centrální zónu.

Stadiony (sportoviště)

Městské služby by se měly stát správcem všech sportovišť ve městě. V současné době jsou sportoviště rozděleny zejména mezi Městské služby a Dům dětí a mládeže (DDM). DDM by se do budoucna měl stát pořadatelem akcí a nikoliv správcem majetku. Integrace všech sportovišť, jako jsou například Stadion mládeže, nebo Sektorové centrum, by měli být pod Městskými službami. Integrací pod jednu organizaci město ušetří finanční prostředky a navíc zefektivní systém správy.

Dalším významným krokem je vytvoření jednotného systému vytíženosti a rezervace sportovišť. To slouží jak pro obyvatele města k snazšímu využití, tak samotné organizaci k vyhodnocení vytíženosti sportovišť. Jednotný systém by měl mít možnost integrovat i soukromé provozovatele, nebo i kulturní zařízení v majetku města. S tím je také spojen systém e-peněženky, která by měla být použitelná nejen

pro sportoviště, ale i pro bazény a sauny, případně kulturní akce. Vzhledem k tomu, že tato část organizace je sama o sobě ztrátová, stejně jako střediska „BAZÉNY A KOUPALIŠTĚ“, je nutné pro tuto oblast čerpat dotace. Jejich čerpání je předpokládáno z dotačních titulů města určených na volný čas a sport.

Technické služby

Nejzásadnější změnou služeb je návrh na budování nových technických služeb města. Ty by měly vzniknout jako nové středisko Městských služeb. Technické služby by měly být založeny na základě úklidu města, který již dnes částečně obstarávají Městské služby. Postupně by měly Městské služby převzít veškerý úklid, drobnou údržbu a zimní údržbu která by zajišťovala zejména údržbu veřejného prostoru, dále zahradnické služby a lesní správu. To je i v souladu s již zmíněnou strategií města 2021- 2030.

Město by tak přestalo objednávat od externích společností služby jako úklid, sekání trávy, či drobné úpravy, ale vše by bylo prováděno přes Městské služby. Tím by se nejen zlepšil současný stav, který je dle nedávného průzkumu KPMG pro významnou část obyvatel města negativně vnímán, ale je předpoklad zefektivnění vydaných finančních prostředků. Po převedení těchto služeb na Městské služby je plánováno spuštění nového systému pro obyvatele města, kde bude možné hlásit problémy s úklidem, zelení, veřejným prostorem, nebo například mobiliářem města.

Zázemí městských služeb by v první fázi mohlo být vybudováno na skladovací ploše u ulice Kekulova, která je v majetku města a je vedena jako brownfield. Pro ukládání odpadu zeleně je možné obnovit původní kompostárnu Technických služeb města, která se nachází u konečné zastávky trolejbusu 57 v Mojžíři a je již několik let nepoužívaná. S rozrůstáním významu tohoto střediska by byly hledány nové prostory. Každý městský obvod by pak měl mít jeden areál zajišťující technické služby.

Správa nemovitostí

V další fázi by vzniklo středisko, které by se mělo starat o městský nemovitostní fond, který by se měl v následujících letech rozrůstat. Již v současné době spravují Městské služby o několik nemovitostí v majetku města (např. Prokopa Diviše, Resslova, či byty školníků). V dalších letech by pod správu Městských služeb měly přecházet i nemovitosti v majetku obvodů.

Vedle bytů by měly pod správu Městských služeb přecházet i další nemovitosti v majetku města, kde vykonává správu jiná příspěvková organizace města, vyjma ZOO, muzea, škol, Činoherního studia a dopravního podniku, které mají specifický způsob správy. Příkladem je Kulturní středisko, které vykonává správu Kulturního a Národního domu. Nově by Kulturní středisko zajišťovalo primárně pořádání akcí a neřešilo by správu nemovitostí, která by byla zajištěna jedním centrálním střediskem.

Předpokladem toho by však bylo, že jedna městská příspěvková organizace města by neměla platit druhé příspěvkové organizaci města nájem za využívání budov. To zkresluje hospodaření nejen příspěvkových organizací, ale i města jako takového. Zavedením této podmínky by se zvýšila transparentnost hospodaření nejen Městských služeb.

Elektronizace veřejných zakázek

Vzhledem k tomu, že je předpoklad zvýšení počtu veřejných zakázek ze strany Městských služeb, měl by být řešen způsob, jak udělat veřejné zakázky více transparentní, efektivnější a přístupnější pro více dodavatelů. Tento bod bude zajištěn elektronizací veřejných zakázek pomocí NEN (Národního elektronického nástroje), tedy komplexního elektronického nástroje pro administraci a zadávání veřejných zakázek. Tento systém výraznou měrou zefektivní výběrová řízení.

Návrh dalšího směřování organizace

Dlouhodobý cíl navazuje na krátkodobý a měl by se realizovat v horizontu 10 let. Jedná se zejména o osamostatnění středisek u kterých je plán výrazného rozvoje a rozšíření. Předpokládá se, že Městské služby byly transformovány na akciovou společnost a postupně převzaly správu většiny nemovitého

majetku města Ústí nad Labem a veškerý úklid a údržbu. V dalších letech by měly být Městské služby připraveny převzít odpadové hospodářství města. S tímto krokem by mělo proběhnout odštěpení Technických služeb na samostatnou jednotku. Stejně tak by bylo vhodné odštěpit menší podnik, Městské lesy, který má oproti Městských služeb specifický způsob řízení.

Městské služby by tak měly být správcem většiny nemovitého majetku města. Cílem této integrace je efektivnější správa a finanční úspory pro město. Městské služby a.s. by se tak mely stát správcem celého bytového fondu, který v současné době zahrnuje zhruba 700 bytů. Z toho 30 bytů spadá přímo pod Magistrát města Ústí nad Labem. Zbylé byty patří městským obvodům. Každý obvod ovšem disponuje jiným počtem bytů a mezi obvody jsou značné rozdíly. Zatímco MO Severní Terasa disponuje zhruba 30 byty, MO Neštěmice jich má kolem 300. Tento postup je i v souladů se schválenou strategií rozvoje města na roky 2021-2030.

Finální stav městských služeb se tak oproti současnému stavu rozšíří o správu nemovitostí a bude integrovat správu všech sportovišť v majetku města Ústí nad Labem. Nově vzniklé společnosti Technické služby a Městské lesy budou na Městských službách nezávislé.

Ekonomický plán pro rok 2022 – případová studie

Ekonomický plán vychází z rozpočtu města Ústí nad Labem z roku 2019 a výroční zprávy Městských služeb p.o. za rok 2019. Pro případovou studii byly zvoleny příklady dobré praxe z jiných měst České republiky. Pro úklid města byl zvolen příklad města Olomouc, které velikostí odpovídá městu Ústí nad Labem a v žebříčcích hodnocení měst je úklid tohoto města hodnocen jako jeden z nejlepších v ČR. Úklid a údržbu v Olomouci zajišťuje společnost Technické služby města Olomouce, a.s., jejíž jediným akcionářem je město Olomouc. Společnost pro město Olomouc udržuje celkem 290 km (Ústí - 333 km) silnic a 328 km (Ústí - 276 km) chodníků a 260 ha travnatých ploch. Zájmovou činnost ve společnosti vykonává zhruba 20 THP pracovníků a 70 dělníků. Vedle Technických služeb je v Olomouci několik dalších společností vlastněným městem. Oproti Ústí nad Labem je v Olomouci obsluha města fragmentována do více subjektů v majetku města.

Pro správu městských lesů byl zvolen příklad města Liberec, které má s Ústím nad Labem velmi podobný podíl lesů na katastru města. V Liberci je 3,59 % parkové zeleně (4. místo mezi krajskými městy ČR), 48,21 % včetně lesů (2. místo). V Ústí nad Labem je srovnatelných 2,35 % parkové zeleně (7. místo), 38,83 % včetně lesů (4. místo).

Město Liberec v zájmovém roce 2019 vysadilo 10.100 sazenic. Hlavní zisk společnosti je z prodeje dřeva. Jedná se zejména o palivové dřevo, nebo dřevo III. Kategorie. Liberecké městské služby mají celkem 3 zaměstnance na trvalý pracovní poměr. Největší náklady jsou za práce od OSVČ, či brigády vykonávané na DPP.

V následujících tabulkách jsou porovnání současné výdaje města na zájmové činnosti (z rozpočtu města Ústí nad Labem), které jsou porovnání s výše uvedenými příklady dobré praxe. Náklady a výnosy Městských služeb za stávající činnosti, stejně tak výše příspěvku města vycházejí z výroční zprávy za rok 2019.