Technické služby a.s.
Každý z nás si přeje čisté a udržované město. Silnice bez výmolů, chodníky po kterých se pohodlně chodí, čisto kolem popelnic, nebo upravenou městskou zeleň. Zní to jako samozřejmost, kterou by město mělo automaticky zajišťovat, ale ne vždy je toto realitou.
Náš plán vychází z toho, že si město tuto službu bude zajišťovat primárně vlastní organizací. Tak to i do roku 2005 fungovalo, kdy město mělo vlastní Technické služby a Zahradnický podnik. Vzpomínáte? Pak přišla vlna privatizací. Primátor od tohoto kroku sliboval zvýšení kvality služeb. Uplynulo 17 let a nyní můžeme hodnotit. A když se podíváme do našich ulic a srovnáme to s městy, kde mají vlastní technické služby, tak to není pro nás příliš lichotivé srovnání.
Zřízení Technických služeb města Ústí nad Labem musí předcházet kvalitní pasport veškerého majetku města. Aby město vědělo, kdy a kde opravit chodník, či silnici.
Silnice
Najít v Ústí nad Labem silnici bez výmolů je čím dál náročnější. Když se v Ústí začne tvořit výmol, je to často dlouhý proces, než je opraven. To je způsobeno tím, že město nemá operativní nástroj, jak toto řešit hned. Celý proces vyhledání zhotovitele a administrativní náročnost si berou nejen spoustu času, ale i energii úředníků, kteří to mají na starosti. Vlastní organizace, která by zajišťovala drobné opravy, by tak problém odstranila dříve než se problém začne zvětšovat. Lépe by tak mohla být nastavena pravidla pro hlášení výmolů a celý proces opravy by byl pro obyvatele více přehledný.
Tím by se ušetřil čas úředníkům, který by mohli využít například na lepší koordinaci oprav. Jistě jste se s tím také setkali. Rozkope se ulice, aby se udělal nový vodovod. Poté se provizorně opraví silnice a za půl roku přijdou plynaři a celý proces se opakuje. Nakonec přijde město s tím, že se opraví již tak zničený povrch v celé šířce. Nepřipomíná vám to nedávný příběh v Moskevské ulici? Přitom při lepší koordinaci by město ušetřilo mnoho peněz. Pokud by se po opravě inženýrských sítí rozdělily náklady mezi město a majitele sítí, mohla by se levně opravit celá ulice a ne mít všude jen „zalepený“ pruh vozovky.
A když už se investuje do opravy komunikací, nebylo by vhodnější se rovnou zamyslet, že tu opravu neděláme na pár let, ale možná i na desítky let? Za posledních třicet let se potřeby města změnily. Přibylo více aut, která potřebují parkovat, jsou větší požadavky na zeleň v ulicích, na vsakování vody a podobně. Při opravách silnic tak nestačí jen vrátit do původního stavu, ale když už se rekonstruuje, je nutné přemýšlet více koncepčně, jak situaci zlepšit. Protože pokud se to neudělá během rekonstrukce, několik dalších let to tak zůstane beze změny.
Čistota
Čistota města je něco, co trápí většinu obyvatel našeho města. Ukázal to také nedávný průzkum, kde pořádek ve veřejném prostoru byl uveden jako druhý nejčastější problém hned za stavem vyloučených lokalit. Ano, dá se říct, že čistota města je z části zrcadlem jeho obyvatel, ale město zde hraje také svoji velmi důležitou roli. Město musí občany motivovat k udržování čistoty a to nejen vzděláváním občanů, ale také sankcemi. Nepořádek v ulicích sám nezmizí a tak musí být včas a řádně odstraněn. Jistě znáte ten princip rozbitého okna, kdy na místě, kde někdo vytvoří nepořádek se často začnou další a další přidávat a zbavovat se takto třeba odpadu. Vždyť, když už tam ten nepořádek je, tak co se stane tím, že tam něco málo přidám. Ano, bohužel i takto někteří uvažují. Je tak nutné na místě nepořádku co nejdříve uklidit. Rychlý úklid je zase lépe možný pomocí vlastních technických služeb města. Je to nejenže pro město levnější než současný stav, ale také rychlejší. Je však nutné také včas a efektivně problém nahlásit a zadat úkol. V tomto mohou pomoci i občané. Pokud město nastaví snadný a funkční systém, mohou občané velice pomoci při hlášení všech poruch. Tento systém jiná města již velmi úspěšně provozují a s rozvojem digitalizace jsou tyto služby i velmi dostupné. Město se pak musí naučit s těmito daty pracovat, ale o tom až později.
Chodníky
U chodníků je podobný problém jako u silnic. Stav chodníků si asi nejlépe uvědomí maminky s kočárky, které musejí každý den svádět boj s překážkovou dráhou našich chodníků. A když pošlete stížnost, tak se dozvíte, že je to komplikované, protože půlka chodníku patří magistrátu, čtvrtina městskému obvodu a zbylá část Dopravnímu podniku, nebo nevím komu ještě. Nebylo by efektivnější, pokud by například všechny chodníky patřily danému obvodu? Nebyla by pak celá situace přehlednější a řešení problému snadnější? Jsem přesvědčen, že ano.
Samotnou údržbu chodníků v naší vizi zajišťují Technické služby města Ústí nad labem, jak je uvedeno výše.
Budovy a pozemky
Ústí nad Labem má spoustu nemovitostí ve svém majetku. Nejsou to jen obecní byty, nebo budovy úřadů. Jsou to kulturní zařízení, sportoviště, rekreační zařízení, budovy infrastruktury, školy, školky a spousta dalších budov. Údržba a provoz těchto budov je v mnoha ohledech náročná a dnes není prováděna centrálně. Jiná města, jako například Olomouc, mají vlastní organizaci, která nemovitosti spravuje. Jak se ukazuje, tento způsob údržby je pro město výhodnější.
Chceme, aby Ústí nad Labem zlepšilo správu svých budov. Dnes jsme v situaci, kdy ceny energií jsou velmi vysoké a tak musíme okamžitě pracovat na tom, aby budovy města fungovaly co nejhospodárněji. Musíme dokončit zateplení budov a modernizaci způsobu vytápění budov. V současné době vycházejí dotace na tyto opatření, ale nejen na ně. Dotace je možné získat třeba i na solární panely na střechy budov v kombinaci se zelenými střechami. V tomto případě se totiž chovat ekologicky znamená i chovat ekologicky.
Musíme si však uvědomit, že město nesmí nahrazovat roli developerů. Výstavba nového bytového fondu totiž nemá být v rukou města. Město ale může v některých případech od developera získat nové bytové jednotky. Vše je o komunikaci a jak se ukazuje v jiných městech, je to ten nejlepší způsob, jak si město může svůj bytový fond rozšířit.
Mobiliář
Lavičky, odpadkové koše, květináče, autobusové zastávky, stojany na kola, a další drobné prvky ve městě. Možná si jich často ani nevšimnete, ale i tyto drobné prvky dělají město městem. A město se také o tyto prvky musí starat tak, aby obyvatelům dobře sloužily a zároveň město zkrášlovaly. To však vyžaduje neustálou péči. Vídám ve městě spoustu poničených košů různého typu, oprýskaných květináčů, nebo rozbité lavičky. Takový pohled nepotěší žádného obyvatele města. Jedna věc je tyto prvky nakoupit, ale aby sloužily svému účelu co nejdéle, je potřeba se o ně starat. A k tomu by opět mohly být využity vlastní technické služby. Technické služby budou zajišťovat nejen úklid města, ale také drobné opravy. A to i opravy mobiliáře. Dobrá údržba prodlužuje mobiliáři životnost a tak lze tímto ušetřit na investicích do potřebného nákupu nových prvků.
Parkování
Parkování je problém téměř každého města a Ústí nad Labem není výjimkou. Asi to zná skoro každý z nás, když večer přijede domů z práce a musí několikrát objíždět blok, aby našel místo, kde se dá zaparkovat. Možností, jak řešit parkování je několik a je potřeba pro každé místo řešit problém parkování individuálně. Někde pomůže lepší značení parkovacích míst, jinde je potřeba postavit parkovací dům, či jiné nové parkovací místa. K tomu, aby bylo zvoleno efektivní řešení, je potřeba mít dobré podklady a zejména kvalitní data. Tyto data většinou město má k dispozici, nebo je možné využít s naší ústeckou univerzitou. Vždyť již dnes UJEP pracuje na projektech, které řeší parkování v Ústí nad Labem a přináší velmi cenné výsledky. Jen toho využít.
V některých místech ale nezbývá jiné řešení, než vybudování nových parkovacích míst. V tomto případě je nutné na toto řešení myslet při aktuálně zpracovávaným územním plánu. Při samotném návrhu parkovacích míst je nutné dbát na aktuální trendy vycházející z potřeb města. Parkovací místa musí být budována tak, aby z nich voda rychle neodtékala a zadržovala se v městském prostředí. Toho lze docílit zatravňovacími tvárnicemi, nebo průlehy pro vsakování vody. Pokud má Ústí nad Labem vypadat jako moderní město, musí se od moderních měst učit.
Zeleň ve městě
Městská zeleň vyžaduje odbornou péči a je potřeba se jí pravidelně věnovat. Pamatujete na dobu, kdy byl v Krásném Březně městský Zahradnický podnik? Tam se připravovala zeleň, která pak zkrášlovala naše město a zároveň zde bylo zázemí pro údržbu veškeré zeleně. Dnes jsou zahradnické služby extra objednávány na každý případ a nejenže je to podle naší studie administrativně náročnější, ale je to i dražší a méně efektivní v porovnání s městy, které mají vlastní organizaci starající se o městskou zeleň. Proto chceme vrátit Ústí nad Labem Zahradnický podnik. S tím počítá naše strategie obnovy Technických služeb.
Vedle Městské zeleně vyžadují péči i městské lesy. Město Ústí nad Labem má poměrně rozsáhlé lesy, o které se musí starat. Ale po několika vlnách sucha jsou ústecké lesy v katastrofálním stavu, protože péče o ně je nedostatečná. Příklad si můžeme vzít z měst jako Liberec, nebo Karlovy Vary, kde fungují organizace Lesy města. Jak ukazují tyto města, tyto organizace dokonce v některých letech nevyžadují dotace města a na svůj provoz si dokáží vydělat sami. Ústecké lesy potřebují pro svou zanedbanost velkou péči, kterou by jim taková organizace dala.
Kanalizace
Je neuvěřitelné, že naše krajské město v 21. století stále nemá připojené některé části města na centrální kanalizaci. Takovým příkladem je například Svádov. Chybějící kanalizace se pak odráží na stavu toků v katastru města Ústí nad Labem. Když se třeba dělala rekonstrukce městských sadů, tak se uvažovalo o částečném otevření Klíšského potoka. Vždyť odkrývání zatrubněných toků je i ve schválené strategii města. Ale při kontrole toku se zjistilo, že do potoka je napřímo napojeno několik kanalizačních přípojek a Klíšský potok v málovodném období připomíná spíš kanalizační stoku, než potok.
Je potřeba na dokončení kanalizační sítě okamžitě začít pracovat a to zejména v této době, protože jsou na to nyní dotační prostředky, které může město využít. Pokud se nám to podaří, může pak lépe využívat potenciál vodních toků v našem městě a to je vzhledem k častějšímu suchu velmi důležité.
Odpady
Stávající systém odpadového hospodářství města Ústí nad Labem je časovaná bomba. Blížící se termín konce skládkování bude pro město obrovskou finanční ránou, jelikož dnes je systém dotován zejména ze skládky v katastru města. Jak ale nahradit výpadek zdrojů? To bude hlavní úkol pro vedení města a čím déle bude vedení města strkat před tímto problémem hlavu do písku, tím nákladnější to v budoucnu bude. S několika odpadovými hospodáři jsme řešili koncepci pro Ústí nad Labem, kterou je potřeba v následujících letech uvést v Ústí nad Labem k životu.
Co je ale možné řešit už nyní bez schválení nové koncepce? Problému je několik. Možná jste si všimli, že v Ústí nad Labem vhazují do obecních odpadových nádob i firmy, které v Ústí nad Labem působí. To mohou pouze v případě, že mají s městem smlouvu o tom, že jejich odpad může jít do obecního odpadu. Ale jsou tu i firmy, které smlouvu nemají a přesto to dělají. Na ně doplácíme ve finále my, obyvatelé města. Tyto firmy navíc mají konkurenční výhodu oproti těm, kteří odpad likvidují poctivě, dle zákona. Město musí dbát na to, aby k tomuto nedocházelo, protože na to ve finále samo doplácí.
Další problém je s kontejnerovým stáním. Ty v mnoha případech po městě vypadají hrozivě. Tyto stání je nutné upravit a pro centrum města vytvořit jednotný systém pro podzemní nádoby, které jsou v každém moderním městě již standardem.
Smart City
Pojem SMART CITY bohužel v posledních letech ztratil svůj opravdový význam a stal se jen marketingovým tahákem. Lidé si pod tím představí lavičku, kde si mohou nabít telefon, nebo třeba pouliční lampu, která měří kvalitu ovzduší. Ale koncept smart city je především o tom, jak město pracuje s daty. Pokud chceme, aby město fungovalo co nejefektivněji, jsou k tomu data velmi důležitá. Díky tomu se pak dozvíme, co je efektivní opatření a co jsou naopak vyhozené peníze.
Město Ústí nad Labem má vstupních dat celou škálu, ale ne se všemi pracuje, nebo vůbec umí pracovat. Proto se naše koncepce smart city soustředí na sběr a zpracování dat do jednotné databáze, se kterou může pracovat nejen magistrát, ale i obvody, ale i příspěvkové organizace, nebo i samotní občané. Většina těchto dat totiž nesmí být nic tajného, ale musí být k dispozici široké škále uživatelů. Pokud například tyto data budou snadno dostupná i univerzitě, může z toho město profitovat z vyhodnocení, které získá téměř zdarma.
A k čemu lze taková data například využívat? Například při plánování oprav, nebo úklidu města. Již dnes existují systémy, kam mohou obyvatelé města posílat své podněty. Ale není centralizovaný systém, který by je hodnotil. To pak vede k tomu, že problémy nejsou řešeny efektivně a tím se snižuje důvěra v tato řešení. Pokud chceme být moderním městem, musíme se s daty naučit pracovat a pak teprve si můžeme říkat SMART CITY.