Ústí nad Labem by mělo být místo, které bude nabité energií aktivních lidí s vysokou kvalitou života pro všechny generace. Naše město nesmí být jen místem, kde jsme zavření ve svém vlastním malém prostoru. Ve městě musíme opravdu naplno žít, a musíme mít možnost naplno žít.
Kultura dává městu šťávu
Naše město má v kultuře velký potencionál, podložený dlouhou tradicí, kulturní i pořadatelskou. Bohužel, potenciál je nedostatečně využitý. Např. , jde o to, jakou formu podpory nabídneme pořadatelům kulturních akcí. Vůbec to nemusí být jen finanční podpora, jak je to často vnímáno. Město může a musí podporovat kulturu i tím, co pro ni samo dělá. Musí hlavně mít ke všem pořadatelům stejný, apolitický přístup. Někomu se líbí kultura taková, někomu jiná. Město by také mělo více podpořit malé a i nové pořadatele. A jak by tedy šlo podporovat kulturu jinak, než přes dotační peníze? Tak třeba pořadatelům umožnit výhodnější nájemné, být vstřícnější při záborech a zajistit možnost zapůjčení základní techniky. To by šlo zajistit zřízení městského mobiliáře, zahrnující malé pódium, audiovizuální techniku, stany, židle, nebo třeba podpora vratných/zálohovaných kelímků s logem města. Jaký má smysl podpora, kde město dá přes dotace finanční částku, kterou si ale obratem vybere na nájemném? Jde jen o administrativní zatížení pořadatele i města a ve finále je to jen přehození peněz z jedné kapsy do druhé. Co nám ve městě chybí, to jsou kvalitní kluby a vyžití pro mladé. Dříve to v Ústí žilo. V pátek jste vyrazili do města a mohli jste si vybrat, kam půjdete za zábavou. Bohužel postupem času padala pod nohy těchto klubů jedna překážka za druhou, až se velká část z nich rozhodla, že už to v Ústí dál nemá smysl. A my jim rozumíme. Proto musíme pomoci část kultury znovu nastartovat
Šeky na kulturu – podpoříme talenty dětí
Jak podpořit ústecké kroužky tak, aby to mělo smysl? Nepřímými dotacemi. Šeky na kulturu, to je systém, který se už využívá v jiných městech, a by byl skvělý i v Ústí. Systém šeků funguje na principu spotřebitel = přerozdělovač dotací. Rodiče zaregistrují své děti na webové stránce města k tomuto programu, a obdrží šek na 50 % slevu na konkrétní kroužky. Zaregistrované děti přijdou na kroužek v Ústí nad Labem (třeba hru na kytaru) a zaplatí 50 % z celkové ceny poplatku, když rodiče uplatní 50% slevový šek. Město Ústí nad Labem pak proplatí zbylých 50 % z celé ceny poplatku. Tato sleva rodiče motivuje, aby své děti dávali na volnočasové kroužky. Zároveň se nejedná o bezhlavé rozdávání financí města do volnočasových kroužků, ale peníze půjdou skutečně těm kroužkům, o které je zájem. Celý systém jednoduše funguje na mobilu, který v dnešní době vlastní každý.
Administrativní podpora pořadatelům kulturních akcí
Zejména pro menší pořadatele je při pořádání veřejných akcí administrativy až nad hlavu. Znám to sám z akcí, které jsme za SPOLEČNĚ pořádali. Město by to mělo podporovat, nabízet informační podporu na jednom místě, ve srozumitelné podobě.Pořadatele uvítají informace o dotačních programech na podporu spolků, o poskytování dotací na kulturu, o možné pomoci města pro začínající pořadatele, nabídku prostorů k pronájmu, možnou společnou propagaci, apod. Je potřeba vytvořit jednotné metodiky administrativní pomoci, aby pomoc fungovala efektivně. Pro pořadatele je důležité mít možnost se s někým na městě poradit, zejména v případě začínajících.
Venkovní akce po desáté hodině večerní
Víte proč všechny akce musí končit v Ústí ve 22:00? Protože to naše město déle neumožňuje. Po celém světě se pořádají festivaly, které trvají do půlnoci i déle. Pro pořadatele to je daleko výhodnější a pro diváky atraktivnější. Po celém Česku to jde, ale v Ústí nad Labem ne. Proč? Protože to dosavadní vedení města nechce. Vždy přišlo pár stížností na hluk, a vedení města raději všechno zakazuje. Kvůli tomu v Ústí nad Labem nemůžeme mít v provozu ani letní kino. Tohle vážně chceme? Nemyslím tím, že by měl být každý večer v Ústí festival. Ale jednou za čas je to přeci akceptovatelné, a i vítané. Nechceme Ústí mít jako mrtvé město. Chceme stanovit jasné podmínky, kdy a kde by mohl být noční hluk překročen a také stanoveno v jaké míře může být hluk přesažen. Ano, pár lidí si možná může stěžovat na hluk, ale tisíce dalších lidí se bude bavit. Velmi malá skupina obyvatel nemůže blokovat žití výrazné většiny. A dnes není problém mít kvalitní okna, která zvuk kompletně izolují. A navíc se takové akce nebudou pořádat každý den nebo každý víkend.
Umožníme, aby pořadatelé venkovních akcí jako festivalů či letních kin mohli na určitých místech a v určitých termínech pořádat tyto akce i po desáté hodině. K tomu bude sloužit rezervační systém pro pořadatele akcí.
Zprovoznění letního kina
Tak vám vadí, že tu máme krásný areál Letního kina přímo v centru a ten je drtivou většinu času nevyužitý? V Letním kině by mohlo být krásné relaxační i volnočasový prostor, obnova promítání, využití lesoparku. V areálu můžeme umožnit celou řadu vícegeneračních aktivit, které budou zakomponovány do prostředí Letního kina a jeho přirozenosti. Pro děti tu je možné umístit prolézačky, lanovou dráhu, lezeckou stěnu, kladkové dráhy, skluzavky nebo houpačky. Prostě tento prostor toho může nabídnou opravdu mnoho.
V horní části areálu je možné vytvořit místo s interaktivními vzdělávacími prvky v podobě otáčecích vzdělávacích tabulí a dalších prvků, kryté pískoviště. Umožnit také aktivity pro starší děti či dospělé jako např. workoutové hřiště nebo koše na discgolf, sezónní kavárny, půjčovny sportovního náčiní, her, nebo třeba skate park. Využití i vodních prvků a především přírody a ploch k relaxaci. Takový prostor nám v centru opravdu chybí.
Areál je oplocen a opatřen kamerami kamerami. Správce parku by se pak staral o to, aby takový park fungoval. Líbí se vám to?
Sport je pro život ve městě důležitý
Sport je důležitý nejen z hlediska pevného zdraví, ale je také důležitý z hlediska sociálních vztahů. Zejména kolektivní sporty. Město by se mělo hlavně soustředit na mládež a udělat sport dostupnější všem obyvatelům Ústí. Nejde jen o to, že prací se sportovní mládeží tu vychováme nějakého top sportovce, to nebude ani procento ze všech dětí, kteří se dají na sport. Ale podpora mládeže má několik dalších kladných bodů. Děti se naučí týmovosti, dostanou návyky věci trénovat, naučí se pracovat v kolektivu. Co proto můžeme udělat?
Zpřístupnění všech sportovišť v majetku města
Jako sportoviště pro veřejnost je dobré zapojení i školních hřišť. Vždyť to jsou skvělá sportoviště, která nejsou v některých případech plně využita. Abychom měli přehled o využití hřišť, potřebujeme centralizovaný systém sportovišť s přímou možností rezervací. Tato možnost je se školami předjednána a má podporu.
Rezervační systém
Právě centralizovaný rezervační systém je to, co obyvatelům často chybí, když chtějí jít někam sportovat, ať už individuálně, nebo s přáteli. U velké části sportovišť ani člověk neví, kam se obrátit. Pokud budeme mít centralizovaný systém pro sportoviště, bude snadné zjistit, jestli je někde volno, kolik stojí pronájem a také to umožní snadnou rezervaci. Pokud budou mít zájem i soukromí provozovatelé, je možné tyto systémy propojit. Jen si to představte, jak by to zjednodušilo výběr a rezervace, kdybyste měli vše pohromadě.
Územní plánování a sport
Obnova a údržba komunitních hřišť
Pohyb je ale důležitý nejen pro aktivní sportovce, ale také pro naše nejmenší. Všimli jste si, že na sídlišti skoro u každého vchodu jsou patrné zbytky pískovišť, nebo prolézaček pro děti? Bohužel dnes je většina těchto prvků k nepoužitelném stavu. Je potřeba udělat revize těchto malých dětských hřišť a herních prvků. Někde jsou dost zastaralé a potřebují vyměnit. Tato malá lokální hřiště mají obrovský význam nejen pro zábavu dětí, ale také pro budování místní komunity, jsou místem, kde se můžete setkávat se svými sousedy. Velká poptávka je i na plochy pro větší děti. Jedná se například o hřiště petangue, minigolf, kroket, plochy pro agility, nebo třeba menší skateparky. S rozvojem těchto hřišť musíme počítat už v přípravě územního plánu. Nesmíme dopustit, aby plochy pro sport a rekreaci mizely. To ale nesouvisí jen s malými plácky na sídlištích, ale třeba i na místech bývalých fotbalových hřišť. Takových zaniklých hřišť v Ústí nad Labem najdeme spoustu. Třeba takové Božtěšice. Tam už se fotbal několik let hrát nemůže. Město by při územním plánování nemělo dovolit, aby tu sportoviště úplně zaniklo, protože nové plochy pro sport se nám budou jen těžko hledat.
Administrativní podpora
Vedle individuálního sportování musíme podporovat i kolektivní sportování. Máme v Ústí nad Labem spoustu aktivních lidí, kteří ve svém volném čase provozují sportovní aktivity. Musíme tyto organizátory podpořit, a to nejen finančně. A tato podpora musí mířit i na menší spolky, které často fungují jen na základě patriotismu. Menším spolkům musíme pomoc s podáváním žádostí a usnadnění administrativy, nebo zajistit komunikací pořadatelů mezi sebou, aby si mohli předat vzájemně své zkušenosti. K tomu, aby se jednotlivé spolky propojily je skvělá cesta pořádání místní olympiády, prezentace klubů a kroužků - Kroužkofest.
Turistika
Často to slýcháme, že na Ústí nad Labem je nejkrásnější okolní příroda. Tak krásné okolí pro výlety nemá snad žádné jiné město. A přesto, město to zatím nedokázalo využít. V tomto ohledu chybí to nejzákladnější pro turistiku – infrastruktura. Přírodní cesty v majetku města jsou neudržované, stezky neznačené, takže neznalý člověk ani neví, jak se k některým krásným místům dostat. No, řekněte sami, byli jste někdy u mojžířských vodopádů, nebo v přírodní památce Divoká rokle? A přitom jsou taková místa jen kousek od zastávek trolejbusů. Ústí chybí naučné stezky s jednotným vizuálem, mapové podklady, nebo turistický průvodce. Příroda v Ústí nad Labem má opravdu co nabídnout, ale často o tom nevědí ani obyvatelé města. To musíme napravit!
Údržba lesních cest v majetku města
O lesní cesty v majetku města se nikdo moc nestará. Městu chybí organizace, která by se o lesy a lesní cesty systematicky starala. Chceme, aby po vzoru jiných měst vznikla organizace Lesy města Ústí nad Labem, která by lesní správu zcela převzala. Co se týká cest, je potřeba vyčištění od náletů, doplnění bezpečnostních prvků a úprava cest. Pokud zlepšíme údržbu lesních cest, pomůže to Ústí nad Labem zatraktivnit, protože krásná příroda v okolí města bude lépe dostupná.
Vyznačení cest a mapové podklady
Ústí nad Labem je protkané spoustou starých vycházkových cest. Bohužel, některé už upadly v zapomnění. Přitom tyto cesty jsou skvělým místem pro vycházky do přírody. Velkou část obyvatel města však odrazuje, že neví, jak se na atraktivní místa v okolí města dostat. Když jsme se ptali studentů UJEP na kolejích na Klíši, jestli někdy byli na Střížáku, tak v drtivé většině byla odpověď „NE“. Důvodem bylo, že ani nevěděli, jak se tam pořádně dostat. Je škoda, že město nemá lépe značené vycházkové trasy a nedostatečně pracuje s propagací těchto výletů.
Přitom spousta míst by nabídlo krásné výlety. Navíc je potřeba tyto místa zatraktivnit. Například doplnění map, informačních tabulí, geocachingu, her a soutěží, nebo dalšími aktivními prvky. Oblíbená jsou i místa, kde je možné si udělat fotografii například v rámu s nápisem města, nebo místa pro focení zamilovaných. Taková místa jsou v jiných městech velmi oblíbená a pokud bychom k tomu využili i nádherné ústecké vyhlídky, byla by to i velmi oblíbená místa v Ústí nad Labem.
Milada
Jezero Milada bylo napuštěno již před 12ti lety. Již od svého napuštění se o něm mluvilo, jako o jednom z největších taháků Ústí nad Labem, a právem. Když se podíváme do sousedního Německa, tak na Lužických jezerech jsme si představovali i budoucnost našeho regionu. Uplynulo spousta let a jezero Milada je stále hodně za očekáváním a svým potenciálem. Dokonce i jezero Most, které bylo napuštěno o několik let později, je ve svém rozvoji daleko před naší Miladou.
Původní plán byl, že Miladu dostane do správy svazek obcí. Ten to ale odmítl a tak se několik let přešlapovalo na místě, aby se vůbec řeklo co dál. Máme vítěznou studii o směřování jezera Milada a jeho okolí. Četli jste ji? My ano. A jsme nadšeni. Studie nejen upravuje vzhled a rozvoj této lokality, ale i vcelku podrobný postup k realizaci. A co toho jasně vyplývá? Město Ústí nad Labem musí být iniciátorem těchto kroků. Nikdo jiný to za nás neudělá. Pokud bude město alibisticky dávat od Milady ruce pryč, tak se naplnění vize Milada nikdy nedočkáme. Ale vedení Ústí přešlapuje na místě.
Co pro to uděláme? Město Ústí nad Labem musí mít ve svém vedení radního s přidělenou agendou jezera Milada. Ten bude mít na starost realizaci změn dle vítězné studie. Postup je velmi dobře popsán v samotné studii. Ve zkratce, co všechno se musí vyřešit? Například majetek kolem jezera Milada, zřídí se Agentura, která bude mít realizaci na starosti. Ta postupně převezme od Diama (dříve Palivový kombinát) i správu majetku, kde již proběhla kompletní rekultivace a jsou tam stabilní podmínky. Bude náročný proces, ale jsme na něj připraveni a rádi ho za občany města povedeme. Začít musíme hned, protože už teď jsme zbytečně ztratili spoustu let.
Kolem jezera Milada jsou rozsáhlé plochy, které mohou každému sloužit každému. Místo si tu najdou jak ti, kteří mají rádi sport a aktivní odpočinek, tak ti, co hledají klid a ticho. Kolem jezera Milada je potřeba rozmístit stánky s občerstvením, které musí mít jednotný vizuál. Využití zde musí najít letní příměstské tábory, vodní sporty, půjčovny. K tomu je potřeba vybudovat toalety, šatny a další infrastrukturu. Další, co je potřeba na Miladě vyřešit, je pořádání kulturních a sportovních aktivit, pro které musí být jasně stanoveny pravidla a podmínky. Další, co je potřeba vyřešit, je doprava. Nabízí se vyřešit nové železniční, nebo cyklistické připojení Milady k městu. Je toho spousta, co se musí vyřešit, a Milada je jednou z našich priorit.
Cyklostezka z Labské stezky na jezero Milada - “Cesta je cíl”
Před pár lety jsme Vám představovali náš návrh cyklostezky propojující Labskou stezku a jezero Miladu. Propojení jezera Milady s okolní infrastrukturou je pro rozvoj jezera Milady nesmírně důležité. Dle reakcí se Ústečanům náš návrh líbil.
Trasa se skládá ze dvou částí. První část je lehce zrealizovatelná a vede z jezera Milady na Západní nádraží. Druhá část je komplikovanější, a vede za Západního nádraží Ústí nad Labem na Labskou stezku. První část je prakticky hotová, chce to jen prosekat zeleň a trochu upravit povrch v úseku podél řeky Bíliny. Sami uvidíte, jak je to kolem řeky Bíliny krásné. Druhá část vyžaduje zbudování lávky přes silnici (lze financovat z dotací) a navazující úpravu povrchu v lese pod Větruší, kde se nacházejí staré zarostlé železniční koleje. Pod Větruší se cyklostezka napojí na stávající vozovku a přes železniční most se dostanete na Labskou stezku.
Ve výsledku se jízdu na Miladu po téhle trasu moc užijete. Pojedete krásnou přírodou podél řeky Bíliny, projedete opravdovou divočinou kolem starého trmického nádraží, skončíte u trmické pláže na Miladě. Krásný plán na nedělní odpoledne. Nezapomeňte, že cesta je cíl.
Železnice k jezeru Milada
Jaká je nejlevnější a nejekologičtější hromadná doprava k jezeru Milada? No přece po železnici. Možná to nevíte, ale až ke břehům trmické pláže vede udržovaná vlečka. Našim cílem je v zavést linku Neštěmice-Hlavní nádraží--Trmice-Milada. Možná Vám to přijde jako sci-fi, ale mluvili jsme s majitelem vlečky a nápad se mu líbí. Tak uvidíme, třeba to až takové sci-fi nebude. Budeme i zde hledat možnosti dalšího spolufinancování od státu a kraje.
Nábřeží
Nábřeží je stále dokola opakovaný evergreen nevyužitého potenciálu Ústí nad Labem. Jezdili jsme po českých městech, a téměř všude již proběhla, nebo probíhá rekultivace nábřeží. Ještě aby ne, protože na tyto projekty lze čerpat dotace a navíc jsou taková místa mezi obyvateli měst velmi oblíbená. A v Ústí nad Labem nám teče oproti jiným městům majestátní řeka. Z nábřeží je potřeba vybudovat relaxační prostor s lavičkami, pergolami, veřejnými ohništi, půjčovnou sportovních potřeb, sezonními stánky, pouličním divadlem, naučnými tabulemi, a klidné bezbariérové prostředí vhodné pro vozíčkáře, seniory či maminky s dětmi.
Chceme z nábřeží mít živou zónu, kde se budou lidé potkávat a aktivně trávit svůj čas. Chceme vybudovat novou kolonádu se schody umožňující přístup k hladině řeky. Chceme lepší zázemí pro cyklisty z labské cyklostezky. Je toho opravdu hodně, co se nám na nábřeží českých a moravských měst líbilo, a to chceme dostat i do Ústí nad Labem. Ale nábřeží není jen na Střekově. Chceme zpřístupnění městské strany nábřeží i nábřeží v okrajových částech města. Důležitý je pro to jednotný vizuál. Je však nutné při instalaci prvků přihlédnout na protipovodňový plán a podmínky podniku povodí.
Projekt Nová Pivovarská
Díky aktivitě ústeckých podnikatelů vznikla v posledních letech z Pivovarské ulice atraktivní a živá část města, která si vysloužila přezdívku ústecká Stodolní. Je dobré mít v Ústí takovou ulici, kde to žije a kde víte, že když přijdete, budete se dobře bavit. Ale chtělo by to ulici ještě více zatraktivnit. Místní podnikatelé již připravili koncept projektu Nová Pivovarská. Nám se tento návrh velmi líbí a budeme jej silně podporovat.
V Pivovarské by tak měla vzniknout nová dlažba odpovídající modernímu městu 21, století, nový jednotný mobiliář a doplněna zeleň. To tuto ulici ještě více zatraktivní a stane se opravdu tepající živou tepnou nočního života v Ústí nad Labem.